Svatý Valentýn aneb trocha historie

úvod

Svátek svatého Valentýna je považován za výdobytek, který k nám přišel ze západu. Nicméně, jak mnozí vědí, onen svatý Valentýn, patron zamilovaných pochází z Evropy, konkrétně z Itálie. Jenže je v tom pár háčků, které si my můžeme trochu rozvést v odstavcích níže.

 

Záhadný původ

světec

Do sv. Valentýna se v průběhu historie pravděpodobně zakomponovaly životopisy dvou různých mužů. Prvním byl Valentin, jenž působil jako kněz v Římě, druhý pak úřadoval jako biskup v Interamně. Oba dva žili ve třetím století našeho letopočtu za vlády římského císaře Claudia II. - a právě tomu se jeden z těchto Valentinů znelíbil.

 

Dobré skutky po zásluze potrestány

motlitba

V této době se císař Claudius II. rozhodl všem svobodným mužům nastupujícím na vojnu znemožnit uzavření sňatku, aby se věnovali výhradně vojenským povinnostem. A právě biskup Valentin byl tím, který zamilované páry tajně oddával, dokonce je prý obdarovával květinami z biskupské zahrady. Kromě toho mladé muže odrazoval od odchodu do války a kladl jim na srdce, aby raději zůstali doma se svými ženami. Tyto všechny zvěsti se přirozeně dostaly až k mocnému císaři, který předal Valentina soudci Asteriovi. Valentin tak skončil ve vězení, kde se navíc intenzivně modlil nejen za sebe, ale i za obrácení zmíněného soudce ke křesťanské víře. Stále tvrdil, že římské božstvo je zkažené a jen jeho Bůh je tím pravým, kterého je třeba uctívat.

 

Zázrak a smrt

svatozář

Valentin byl stále ještě ve vězení, když se soudce Asterius rozhodl za ním přijít s úkolem. Podle legendy mu sdělil toto:

 „Ať tvůj bůh ukáže skrze tebe svou moc tím, že mé slepé dceři navrátí zrak.“

 Valentin přiložil dlaň na oči nevidomé a ona náhle opět uviděla světlo. Následkem bylo to, že se Asterius s celou svojí rodinou nechali pokřtít. To však nenechalo v klidu místní pohany, kterým se Valentinovo náboženství příčilo, a tak zaútočili na soudcův dům, kde Valentina objevili, vyvlekli jej ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl následně sťat mečem – tato událost se stala právě 14. února (roku 269 n.l.), to jest dne, na který připadá dnešní svátek zamilovaných.

 

Oslavy lásky nezačal Valentin

svatba

Již v antickém Římě mladí lidé oslavovali bohyni Juno a pastýřského boha Luperca, kteří byli považováni za ochránce manželství a rodiny. Dívky vkládali lístky se svými jmény do velké mísy a chlapci z těchto poté losovali. Dívka podepsaná na lístku se pak měla stát v dalším roce vyvolenou toho, kdo si ji vylosoval. Slavnosti se jmenovaly Luperkálie.

 

Květiny a první „valentýnka“ z 15. století

valentýnka

Kdysi jste mohli 14. února hned zrána potkat mnoho mladých chlapců s kyticí v ruce, kteří čekali pod okny dívek, do nichž byli zamilovaní. A to kvůli pověře, že ten, kterého dívka v tento den uvidí jako prvního, stane se jejím mužem.

 

Údajně první „valentýnka“ (zamilované přání, pohlednice…) byla odeslána roku 1415. Tuto a další řádku posílal francouzský vévoda Karel Orleánský své milované z londýnského Toweru, kde byl uvězněn po tom, co padl do zajetí v bitvě u Agincourtu. Jeho „valentýnky“ obsahovaly milostné básně.

 

 Byl to Geoffrey Chaucer

Chaucer

Ten, kdo údajně přisoudil sv. Valentinovi titul ochránce zamilovaných byl slavný anglický básník Geoffrey Chaucer. Při příležitosti zasnoubení Richarda II. s Annou Českou (dcera Karla IV.) sepsal báseň Ptačí sněm, která pojednává o tom, jak si ptactvo hledá se ptačí partnery. Sňatek proběhl 22.1.1383.

 

Obnovení oslav zamilovaných

Amerika

A zde se dostáváme k západu, konkrétně do Spojených států, kde byl svátek znovuobnoven roku 1907. Prý snad kvůli obchodníkovi s přáníčky, jemuž po Vánocích skončila slibná sezóna.

 

Téměř nezbytné podrobnosti

Původ jména: odvozeno od slova valens (v překladu zdravý, silný)

Datum a místo narození: asi 226 n.l.; Interamna

Datum a místo úmrtí: 14.2.269 n.l.; Řím

Atributy: ptáci, růže, meč, kněžský hábit, biskupská berla, palma